Říká podnikatel svému zaměstnanci:\n"Vy jste, pane Novák, velká opora naší firmy.\nNevím, jak bychom bez vás vydrželi...., ale příští měsíc to chceme vyskouset.

Zomiera stary Zid. Pri posteli stoji jeho smutna manzelka Sara. Zid hovori jej:\n- Sara, coskoro uz zomriem. A chcem aby si splnila moju poslednu prosbu. Ked ma ponesu v truhle na cintorin, chcem aby z jednej strany si isla Ty, moja zena Sara, s ktorou som prezil 40 rokov, cely svoj dospely zivot. A chcem, aby z druhej strany sla moja posledna milenka Judita, ktora mi osladila posledne roky mojho zivota.\nSara nahnevane hovori: - Ani za svet, aby som isla vedla tej k..., tej nehanebnicy, tej blaznivej podvodnicy!!!\nManzel: - Ano, Sara, prosim, je to moja posledna prosba. Lebo inac Ta preklinam.\nSara: - No dobre, splnim tvoju poslednu prosbu, ale PAMATAJ SI, ze potom z tvojho pohrebu nebudem mat ziadny pozitok.

Rozhovor na osobnom oddeleni.\n- Kogan, poculi sme, ze ste dali ziadost o vystahovani do Izraela. Co sa vam tu nepaci? Mate maly plat?\n- Ale nie, plat mam celkom dobry.\n- Tak potom, nepaci sa vam praca?\n- Ale nie, som spokojny.\n- Byt mate maly?\n- Nie, nam staci.\n- Tak co ti potom este chyba, ty zidovska papula?

Zhasni tu svíčku!\n"To je žárovka!\n"To nevadí, Karle.\n"Ale já jsem Petr!\n"Je to možný? Přišel ses milovat nebo se hádat?

Jde Pepíček s Mařenkou po lese a Mařenka si vyhrne sukni a roztouženým hlasem povídá: Pepíčku poznamenej mě do konce života.\nPepíček přemýšlí a pochvíli vezme klacek a vypíchne Mařence oko.

Ranní e-mail: "Ahoj, Míšo! Poslední dobou jsem děsně zapomnětlivý, zvlášť, když piji. Včera na mejdanu jsem se Tě ptal, jestli bys nejela se mnou na chatu na víkend, ale zapomněl jsem, jestli jsi řekla ano nebo ne."\nA odpověď: "Ahoj Milane. Taky hrozně zapomínám. Pamatuji si, že jsem včera nekoho poslala do prdele, ale ráno jsem si nepamatovala, koho. Dík, že jsi se ozval."

Starého žida srazí před kostelem auto. Vyběhne kněz, poklekne u něj a ptá se:\n"Synu, věříš v Boha Otce Všemohoucího, Syna a Ducha Svatého?"\nŽid otevře oči:\n"No ne, já tu umírám a oni mi dávají blbé hádanky."

Na podnikové schůzi se hovoří o plnění plánu. Ředitel se obrátí na své\nzaměstnance s otázkou: "Řekne mi někdo, co budeme mít, když budeme\nvšichni pracovat na 125 procent?" Ze skupiny zaměstnanců se ozve :\n"Hovno a čtvrt!"