Rozprávajú sa dve dievčatá:\n"Ako zistíš, že sa ti nekajý chlapec páči alebo veľmi páči?"\n"Hodím si mincou, a keď padne znak, tak sa mi páči, a keď hlava, tak sa mi páči\nveľmi. A ty to ako robíš?" "Ja si vyhodím nohavičky. Keď spadnú, tak sa mi páči, a keď zostanú prilepené na strope, tak sa mi páči veľmi."

Soulozí chlapík se svoji svagrovou a kdyz jí má na konícka, tak praví:\n- Clovece, to je snad poprvé, co mam na sobe neco hezkýho po starsím bráchovi ...

- Jaky je nejlepší manžel?\n(Archeolog - protože čím je žena starší, tím je pro něj zajímavější.)

Lepšie 8 hodín v robote, ako sa vôbec nevyspať. :-)

Mladá žena sa ponosuje lekárovi, že je totálne vyčerpaná.\n- Vari máte vyčerpávajúcu prácu ?\n- Nie, mám ľahkú prácu.\n- Neunúvajú vás deti ?\n- Nemám deti.\n- Hm... A ako často sa milujete ?\n- Trikrát denne.\n- To je príčina vašej vyčerpanosti. Radím vám, vynechajte aspoň nedeľu.\n- Nemôžem, vtedy sa vracia manžel z týždňovky.

Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle.\n"Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe."\nVypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena:\n"Tys byl včera zas pěkně sťatej, co?"\n"Jaks to poznala? Vždyt jsem byl tak potichu..."\n"Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!"

Dítě se začíná smát ve věku čtyř týdnů. Do té doby vás vidí moc rozmazaně.

Jsou tři etapy života:\nMládí, střední věk a vypadáte dobře!