Prišiel raz na Čukotku ruský profesor. Ubytoval sa u známeho Čukču a oddychuje. Raz vidí, že sa Čukča niekam zberá. Pýta sa ho:
- Kam ideš?
- Na poľovačku.
- Vezmi ma so sebou.
- Nie... tam treba používať hlavu.
- Ja predsa nie som hlupák, predsa som profesor.
- A na lyžiach behať vieš?
- Samozrejme! Voľakedy som dokonca pretekal.
- Dobre teda.
Zobrali zbrane a vybrali sa do tajgy. Išli dlho, predlho a nakoniec došli k medvediemu brlohu. Čukča vezme pušku, strelí do brlohu a pustí sa utekať. Profesor nič nechápe, no beží zarovno s Čukčom a za nimi beží rozzúrený medveď. Bežia hodinu, dve... Potom sa profesor zamyslí:
- A prečo ja vlastne utekám? Veď mám pušku!
Obráti sa, zacieli a BUM medveďovi medzi oči. Čukča, len mávol rukou a poznamenal:
- A hovoril, že nie je blbec. Ako teraz takú horu mäsa domov dotiahneme?

Hulič trávy chytne zlatou rybku.
Rybka: "Pusť mě a splním ti tři přání.
Hulič: "OK, ubal mi jointa!"
Rybka ubalí, hulič vyhulí.
Rybka: "Druhé přání?"
Hulič: "Ubal mi ještě jednoho!"
Rybka ubalí, hulič vyhulí.
Rybka: "A poslední přání?"
Hulič: "Ubal mně i sobě!"
Rybka ubalí a zahulí spolu.
Druhý den přijde hulič zase chytat ryby a z vody na něj volá zlatá rybka: "Ani nerozbaluj pruty, už jsem nám ubalila!"

Ako zistí slepý parašutista, že je meter nad zemou?
Prestane mu šponovať vodítko na psa.