Manželka se rozhodne koupit manželovi netradiční dárek k narozeninám a tak jde do Zverimexu, ale tam se jí všechna zvířata zdají moc drahá. Ptá se tedy prodavače, jestli nemají něco levnějšího. "No, měli bychom tady žábu, za 500,- Kč říká prodavač. "Žábu??? Co je prosím Vás na obyčejné žábě takového, že tolik stojí? Ptá se překvapená žena. Prodavač vysvětluje: "No jak bych Vám to řekl, no prostě, ta žába umí úžasně orál." Žena si to promyslí a s vidinou, že by se zbavila jedné z "povinností", žábu nakonec koupí. Večer manželovi poblahopřeje a předá mu dárek s patřičným vysvětlením. Manžel celý natěšený se rozhodne dárek vyzkoušet. V noci manželku probudí ze spaní nějaké zvuky z kuchyně, potichu se tedy přikrade do kuchyně a vidí manžela a žábu jak listují v kuchařských knihách, kolem všude rozložené pánve a hrnce apod. Nechápavě se obrátí na muže: "Co tady proboha vyvádíš a ještě k tomu s tou žábou???" Manžel odpovídá: "Jakmile se žába naučí vařit, letíš z domu!!!"

Poďme skratkou. Síce je to ďalej, ale je tam horšia cesta.

Bol som riaditeľom jedného veľkého koncernového podniku. Kávu mi varila sexi sekretárka, do práce som jazdil Tatrou 613. Raz za mnou prišli, aby som zaplatil 5 000 korún na pohreb člena ÚV KSČ. Povedal som, že za 5000 pochovám celý ÚV sám.
Od tej doby som pracoval ako riaditeľ malého podniku. Kávu mi varila stará sekretárka, do práce som jazdil Tatrou 603. Raz mi vyčítali, že som nebol na poslednej schôdzi KSČ. Povedal som, že keby som vedel, že je naozaj posledná, prišiel by som s transparentom.
Od tej doby som robil majstra. Do práce som jazdil vlastným autom, kávu si varil sám. Na stene som mal obraz Husáka a Lollobrigidy. Povedali mi, aby som tú kurvu zvesil.
Zvesil som Husáka a odvtedy som pracoval vo výkope. Do práce som jazdil na bicykli a kávu som si nosil v termoske. Keď som kopal, prišli za mnou, aby som si bicykel schoval, že pôjde tadiaľ sovietska delegácia. Povedal som, že bicykel mám zamknutý a poistený.
Od tej doby som nezamestnaný.